PRAMEN POMOCI A ÚTĚCHY

9. září 2010 v 7:32 |  Moudrost dávných věků

POMOC A ÚTĚCHA

Pokud vše v životě člověka se odvíjí dle jeho přání a představ, je člověk pln klidu , a jde životem dál. Často takto neúčastněn je k dění kolem něj, často nevnímá změny okolí a potřeby blízkých. Jde dál naplněn svým pohodlným a klidným prožíváním.
Nic nežádá, o nic neprosí ,ale často také neděkuje.
Zapomíná na velké dary, jež mu byly dány, dar života, lásky, klidu a dar, že takto v radosti a spokojenosti může život žít.
Člověk by neměl zapomínat na pokoru, úctu, poděkování za každý prožitý den. Neměl by zapomínat na okolí kolem sebe, na přírodu, Zemi, na své blízké.Neměl by jít životem netečně a nevšímavě bez náznaku soucítění s děním kolem něj.
Bez lásky a pokory, bez snahy změnit to, co mohu v lepší, je život prázdný a nenaplněný.
Teprve až těžkosti se do života přihlásí, mnohdy teprve člověk procitá a najednou je
vnímavý.
Začíná přemýšlet, klade si často otázky: " proč se mu to či ono přihodilo?"
Najednou začíná vnímat dění kolem sebe, hledá příčiny neuspokojivých vztahů, příčiny své nemoci, často se zamýšlí nad otázkou smrti.
Člověk jakoby najednou začal život teprve žít opravdově ,smysluplně.
Prosí najednou o pomoc , snaží se nalézt útěchu v někom, nebo v něčem.
Sám sobě je člověk tvůrcem průběhu života svého a jen na něm záleží jak se ze situacemi, které mu v životě přijdou do cesty vypořádá.
Dříve člověk žil život plně prožívaný, se vším co mu přinesl. Jeho mysl byla klidná a čistá, duše plná lásky a pokory, nikoho nevinil a plně přijímal zodpovědnost za své konání a také plně a pokorně přijímal vše, co mu do života přineseno bylo.Sám nabízel pomoc, kde bylo potřeba,sám byl často útěchou pro druhé.
Byl sepjat se Zákonitostmi Vesmíru a věřil, že vše je pro jeho dobro a vše slouží k jeho rozvoji a pravému poznání.
Neprosil, nežádal, děkoval. Děkoval za vše, co dostává, děkoval za maličkosti a těšil se z nich.
Prosil jen o lásku, zdraví a sílu hlavně pro své nejbližší. Prosil o ochranu darů Země a přírody.
A útěchy v těžkých chvílích hledal v tichu své mysli, harmonii s přírodou, v modlitbách.
Jeho duše byla plna lásky a věřil a prosil jen o ni. Cítil že bez síly lásky, není pomoci, není úlevy od bolesti a smutku.
Věřil a prosil, aby nový den mu opět přinesl lásku a radost, a věděl že sám se musí rozhodnout a sám musí začít. Teprve pak se mu pomoci dostane.Člověk sám musí´vždy začít a učinit první krok v konání a teprve pak se mu pomoci, o kterou prosí dostane.
S pomocí pak pomalu přihází útěcha, klid a znovunalezená láska a Světlo v bytí člověka.
Člověk je zkoušen ve svém životě a jen překonávání těchto zkoušek vlastním přičiněním se mu podaří jít stále dál. A objevovat další příležitosti a radosti, které jsou pro něj připraveny.
Však pomoc je stále nablízku a pokorné a čisté srdce je vždy vyslyšeno, a pomoci se mu dostane. VĚZTE VŠAK NENÍ VĚTŠ ÍBOLESTI,SMUTKU, TRÁPENÍ NEŽ PRÁZDNOTA V DUŠI, SRDCE BEZ LÁSKY A
BYTÍ ČLOVĚKA BEZ SVĚTLA.
VĚZTE, ŽE POMOC A ÚTĚCHA JSOU VŽDY VELMI BLÍZKO VÁS.JETO LÁSKA, SVĚTLO V DUŠÍCH VAŠICH BLIŽNÍCH, KTEŘÍ JSOU VÁM ÚTĚCHOU. DĚKUJTE ZA NĚ.


I.B./2008

Použítí textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz . Děkujeme

 


Aktuální články

Reklama