CESTA ŽIVOTEM - CESTA HLEDÁNÍ

7. května 2012 v 20:40 |  Cesta Světla





ŽIVOT je dar a měl by se žít a plnohodnotně prožít.
ŽIVOT je mnohdy také ale neustálým hledáním, atˇ už něčeho nebo někoho, nebo odpovědí na naše vnitřní otázky.Hledáme v knihách, na seminářích, hledáme v meditacích. Co ale hledáme, po čem stále toužíme?
A hledáme stále kolem sebe někde… a mnohdy pak zjistíme na konci života že jsme čas nám daný promrhali neustálým bědováním, smutky, přemýšlením a nic jsme nenašli.
HLEDÁME štěstí? Proč neumíme být sami štastni?
Hledáme lásku, partnera? Proč nemilujeme sami sebe a lidi kolem sebe takové jací jsou?
Hledáme bohatství, co je ale pravým bohatstvím?
Hledáme jiný svět, netřeba hledat jen je třeba začít jinak žít, žít nový život, jiný svět.
Nezměníme nic co je kolem nás ani společnost ani lidi a nemáme k tomu ani právo.
Jsme tady a teď a narodili jsme se do těch pravých podmínek a mezi ty lidi, mezi které máme patřit po určitou dobu. Jsme na pravém místě, jen my sami nejsme spokojeni …s místem, lidmi, podmínkami.
A to je pak čas začít hledat v sobě, pracovat na sobě, změnit sebe a v sobě to, co mi vadí. Jinak to nejde, a ani by to nemělo pro nás význam.
A tak hledejme v sobě, v klidu a míru, v tichosti a naslouchání své duši a moudré přírodě a vesmíru a veřme, že odpovědi na vše se nám dostane.
Ale hlavně žijme! Čas běží a nevrátí se, tak ať jednou nezůstaneme stát a sami sobě neřekneme:
Vždyt já jsem nežil!!! Já život promarnil hledáním!!!
Hledejme pravé hodnoty - ne zbytečnosti, nechtějme - žijme!
Budˇme milující, tvořiví, radostí a hlavně vděční!
Vždytˇ vše co potřebujeme máme a nepřeba nic hledat: praví hledající, žijí vědomě každý okamžik jako by byl poslední, žijí tak by se nemuseli vracet, žijí plnohodnotně a poctivě!
Prožívají vědomě každý okamžik, každou myšlenku, každý skutek!
Přeji nám všem krásný láskyplný a radostný život plný krásných chvil na Matce Zemi!

S láskou v úctě a Pravdě Ivana-Marie/5.2012







Hledáte sebe sama. Ať už vyhledáváte v životě cokoliv, nejhlubším cílem je vždy vaše já. To proto se všechno navenek obrácené snažení ukazuje nakonec jako marné. Můžete usilovat o majetek, ale je to znovu hledání jen sebe sama. Podaří-li se vám uspět a nabýt bohatství, pochopíte najednou jeho zbytečnost, patří vám, ale vy sami zůstáváte nenaplněni. Bohatství není ani v nejmenším to co jste chtěli, vydali jste se špatným směrem: zvolili jste cestu, která vás zavedla pryč od vašeho já, které jste toužili nalézt. Co ve skutečnosti člověk skrze bohatství hledá? Hledá život, více života, jeho hojnost a vydatnost. Mysl vám tvrdí: "Jak můžeš žít bez bohatství, jak můžeš být v bezpečí", straší: "Jak se bez něj chceš ubránit smrti?"
Majetek znamená ochranu před smrtí, hledáte život.
Jakmile, ale nahromadíte hojnost všeho, poznáte pojednou, že hmotné statky žádnou ochranu neposkytují. Nedokáží-li ani to, jak od nich můžete očekávat plnější život. Ne, ve svém hledání jste vybrali nesprávný směr. Jiní lidé touží po moci, po postavení. Touha po všemocnosti, pomoci tak velké, že ji smrt neohrozí, ale tak je tomu hluboko uvnitř, sami si toho nejsou vědomi. Dosáhnou-li svého, odhalí se celá bída takového snažení. Odtud plyne paradoxní tvrzení, že úspěch v tomto světě vám dá vždy neodvratně pocit zklamání a prohru.
Proč ale úspěch neplní vaše očekávání, protože jste nehledali majetek, moc, jistotu ani bezpečí. Nešlo vám o to získat honosnější dům, ale něco úplně jiného - věčný domov, ze kterého se neodchází, věčný odpočinek, mír, který trvá bez ohledu na čas a nemá konce. O to skutečně jde - o hledání domova!
Ne o nějaké vnější bydlení, ale o stav bytí ve kterém jste doma. Neusilovali jste o bohatství, ale o ochranu před smrtí - pátráte po životě, který smrt nezničí.
Pátráte po existenci beze smrti a ta je uvnitř, ve vás - vy jste uvnitř! Proto se nelze svého já dotknout, ruce nedosáhnou do nitra, jsou uzpůsobeny k tomu aby manipulovaly s vnějším světem, nohy tam nedojdou, není toho zapotřebí, není zde prostor k chůzi, oči nedohlédnou k čemu taky - vaše bytí vytvořilo tyto mechanizmy, aby vám umožňovaly existenci ve vnějším světě osob a věcí.
Uvnitř není ničeho třeba!
Tady jste dokonalí!
Nic se nemusí měnit, vše je již tak jak má být!
Každé hledání má za cíl toto vnitřní bytí, které je všemocné. Žádná moc vnějšího světa je nemůže nahradit.
Všemocnost je naprosto nedosažitelná, nestanete-li se Ježíšem nebo Budhou. Můžete být moudřejší než Einstein a Bertrand Roussell dohromady, ale nikdy nebudete vědět všechno. Je možné sbírat informace plnými hrstmi, ale vnitřní nevědomost se nezmění dokud nebudete Ježíšem, nebo Budhou - tehdy poznáte a pochopíte vše!
Nikdy jste ještě nezaklepali na správné dveře, neboť na tomto světě ani takové nejsou - musíte se obrátit k vnitřním dveřím, které nepatří k tomuto světu. Nesete si v sobě něco specifického. Je to váš poklad, brána, skrze kterou je možné přiblížit se k bohu.

Ježíš říká: "Musíte růst v tom, co již máte uvnitř"
"Který hledá, nedovolte jemu, aby zanechal hledání, než nalezne!"

Mnohokrát přijde okamžik, kdy bude mysl radit: "Co to vyvádíš, k čemu se tak vysiluješ, odpočiň si, relaxuj". Jestli-že ji poslechnete, budete shozeni zpět tam, kde jste začali. Nenaslouchejte tomu, co mysl říká!
Ten kdo hledá, musí vytrvat ve snažení, až do chvíle, kdy nalezne.
Nepolevujte v úsilí. Je třeba udělat mnoho před tím, než dosáhnete bodu, kdy je relaxace možná. Relaxace nepochází z vás, pouze se děje: všechna energie byla vydána, nezbylo nic, co by zůstávalo neklidné, přichází upokojení. A Ježíš má také pravdu, protože takové upokojení se dostaví jedině poté, co jste vynaložili všechny své síly. V tomto poklidu a utišení, kde není žádný pohyb, žádná činnost, neboť nezbyla energie k ničemu takovému, zde se nalézá sandhi, poslední dveře. Otevřít je můžete jedině skrze neusilování, ale cesta k nim vede přes vypjaté úsilí.
Každý hledající je v takové situaci: nevíte, co hledáte, neznáte svůj cíl, nemáte ponětí o tom, kam jdete a proč. Je zde hluboké nutkání, tak je to v pořádku - palčivá žízeň! Nikdy jste však neochutnali to, po čem žízníte. Tápete a bloudíte - pak se to z čista jasna stane a vy upadnete do rozpaků.
Tato věta dokládá, že Ježíš věděl. Nikdo, kdo nepoznal Boha, by nemohl napsat, nemohl by říct: "Až jej najdete, nebudete vědět kudy kam."
Neznalý člověk bude tvrdit "Pocítíte blaženost, absolutní blaženost"

Blaženost také příjde, ale až tehdy, až se krize stabilizuje, Bůh je ta největší katastrofa, které vás může potkat, otřese vámi v základech, najednou už víc nebudete, úděl vás svrhne do bezedné propasti, změní vás v nulu, v nic, celá vaše existence se rozplyne jako pára.
Naráz se rozptýlíte jako mrak a vzejde slunce - to všechno znamená přiliž mnoho světla a pravdy najednou.
Vždy jste žili ve lžích, celý váš život byl látka, ke které jste na tkalcovském stavu mysli přidávali další a další falše a podvody. Budete rozdrceni na prach. Zemřete a vzejde Bůh: "Je-li odkryta pravda, vaše dosavadní bytí se začne vytrácet. Ježíš se nemýlí, budete znepokojeni"


Mnoho lidí se z těchto míst vrátilo, obrátili se na podpatku a uprchli. Nikdy se už nevrátili zpět, bránil jim v tom strach. Nechtějí totéž prožít znovu a nejlepší způsob, jak to udělat je popřít Boha.
Kdykoliv se ve vašem bytí vynoří obavy, buďte bdělí!
Nezkoušejte uprchnout!
Jděte stále vpřed - všichni tudy museli projít!

Škola, k níž náležel Ježíš - Essenští, měla pro tento stav speciální termín. Nazývali jej - "Temná noc duše".
Každý jí musel projít. Jen tehdy, když skončí temná noc duše, může vzejít svítání. Čím je noc ve vašem nitru temnější, tím šťastnější by jste měli být, neboť o to blíž je rozbřesk. Brzy se z lůna této noci narodí slunce, brzy - není už daleko. Čím neprostupnější tma, tím blíž je jeho příchod. Nepokoušejte se utéct, každé ráno potřebuje, aby je donosila noc. Připravuje si pro ně půdu. Rozrušený a nejistý stav je lůnem, skrze které přijde nekončící blaženost.
Vychutnávejte život v jeho úplnosti, jinak se podobným pocitům nevyhnete. Přijměte život takový jaký je, buďte mu vděční, hluboký vděk - ten vytváří zbožného člověka. Ve chvíli kdy přijmete celek i vy sami se ucelíte. Zmizí rozdělení, stoupá ve vás hluboké ticho… , jste naplněni neznámým, protože pokud jste uceleni, neznáme klepe na vaše dveře.
Osho - Hořčičné semínko

Použítí textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz . Děkujeme
 


Aktuální články

Reklama