BÝT NEUSTÁLE BDĚLÝM

5. září 2012 v 21:41 |  Cesta Lásky






"Když budete suší, bez lásky, nebo unavení v mysli, běžte něco užitečného dělat, nejlépe pro druhé! Modlete se u práce a poznáte. Člověk nesmí mít pocit, že on sám pomáhá ostatním, musí být nedotčený důsledky pomoci. Obě hlavní vlastnosti potřebné pro duchovní cestu, láska a moudrost, pak vytrysknou ve tvém nitru jako obnovené prameny živé vody."
Říkává a také to tak prakticky provádí Míla Tomášová.



Uvědomujete-li si Já (Boha) ve všem, ve vás i mimo vás, brzy realizujete. Chcete-li uctívat Boha, stačí k tomu dobré chování a rozumné myšlení. Nehledejte okultní, metafyzické, nebo psychotronické síly! Když příjdou, tak přijdou, ale nevyhledávejte je a nevynucujte si je žádným cvičením, nebo modlením! Snažte se jen a jen o seberealizaci! V Pravdě jsou všechny síly, ale až najdete, nebudete už po žádných silách toužit. Kdo místo po osvobození se pachtí právě po nich, kdo na ně upře své srdce, toho srdce ztvrdne a ego bude víc a víc posilováno, pouta budou sílit a poznání se stane nemožným. I ty nejvzácnější síly jsou jen klamem představivosti, nikdy ne Pravdou. Telepatie, jasnozření a další výjimečné schopnosti spočívají jen v mysli. Nejsou trvalé, nejsou potřebné pro poznání Pravdy, vymykají se z jejího absolutního míru. Nemohou vám přinést štěstí, právě naopak!
Učiní člověka ještě nešťastnějším, než byl, když je neměl.
Pátrejte po skutečnosti Já, najděte ji a ztotožněte se s ní.
Buďte bdělí a nepřipusťte, aby vaše vědomí bylo přeplňováno zkušenostmi z okolí. Buďte si vědomi pravdy Já v každé činnosti, nelpěte na ničem.

Jste duchovní Já, čili Bytí!
Uvědomte si to!
Představte si to!
Buďte to!

Nejdůležitějším, ale také nejtěžším stavem na duchovní cestě je neusilovnost. Jediné správné úsilí na duchovní cestě je soustředěné obrácení pozornosti do nitra na zdroj existence, to je všechno.Udržte jí tam z oddaností a láskou a pak už nedělejte nic, docela nic.

Odevzdejte se jako pokorný nástroj absolutnu.
"Království nebeské, které hledáte je ve vás"
Už TEĎ jste pravdou bytí a nikdy jste nebyli bohu blíž než právě teď.
ŽÍJTE TO TEĎ A NEODKLÁDEJTE TO NA JINDY!
TEĎ, ZROVNA TEĎ JSTE PRAVOU SKUTEČNOSTÍ BYTÍ!
NEUVAŽUJTE O TOM, ALE ŽÍJTE TO!
HLEDEJTE BOHA VE SVÉM SRDCI A ON SE VÁS UJME!

Zachovejte i při hledání Pravdy chladnou hlavu, hledejte jenom vyšší já, čistou božskou mysl. Nechoďte pro ni nikam daleko. Ono je tady právě teď a přímo ve vás. Žádný guru vám je odnikud nepřinese a nedá, protože vy je už máte. Už teď jste pravou skutečností, ne až někdy příště. Žijte to, je to svatá Pravda. Pracujte víc pro druhé, než pro sebe a vaše mysl bude čistá, ale nic neočekávejte. Zkrátka se vzdejte myšlenek a dojdete k uvědomění si sebe sama. Učiňte své Božské já svým vlastním guruem, není vyššího učitele, i kdyby jste ho hledali po celém světě. Když si budete nekonečné já stále uvědomovat, samo si vás k sobě přitáhne.
TO JE ZÁKON!
Žák dlouho hledá a přece nenachází, protože zapomíná hledat sám v sobě, ve svém vlastním duchovním srdci, ačkoliv právě tam žije guru všech gurů a nebo ho tam hledá, ale předčasně, podmínkou probuzení vnitřního gurua je totiž zase aspoň částečné duchovní zvnitřnění a k tomu dochází u začátečníků málokdy, z pravidla opět jen v důsledku žhavé touhy po osvobození. Absolutní vědomí božské skutečnosti se vzrcadlí do vědomí žáka a není nic vně a není nic uvnitř, všechno je v jednotě, všechno je v pořádku, našel se v Bohu, ve svém vlastním duchovním srdci a je po hledání.
Pokročilejší žáci jsou v hledání zkušenější, vědí, že úsilí hledání musí jednou přestat. Ztiší se, zmlknou a pak to jde samo. Egoistická snaha po uplatnění a rychlých výsledcích odešla a to co zbylo je jen prostá pravá touha po pravdě, spojená s POKOROU a mnohdy už i s částečnou MOUDROSTÍ.
Říká se, že když neděláte nic, dosáhnete všeho, paradoxně tak tomu po počátečním úsilí opravdu je. Pokud se osobně snažíte najít pravdu, jste tím, nebo oním snažícím se žákem!
To je ovšem úplně zcestné, protože ego při této snaze přetrvává!
Vy, pokročilejší, nesnažte se nic získat, nesnažte se být někým, nebo něčím, třeba duchovně významnou bytostí, či osobností - pak se to povede!

Neboť Pravda je stavem bez ega.

Pokud jste teda opravdu pokročilejšími, nenamáhejte se přátelé. Stav pravdy nelze popsat, ale můžeme ho zažít "jsem, který jsem", je psáno v bibli a nebo jiný pokyn: "Buď tich a věz ,že já jsem Bůh". Znamená to ponechat mysl v tichu a pokoji upřenou na jedinou trvalou a neměnící se zkušenosti, to jest nabytí, či vědomí. V tichu, které časem nastane se síla i moudrost poznání dostaví samy sebou, to však znamená odložit veškerou touhu (nakonec i touhu po Pravdě) a zůstat v naprostém tichu.
Jeden významný indický mudrc řekl "Je velmi snadné být tichým, ale ochota k tomu je vzácná".
To je pravda, neboť je nutno zanechat všech pokusů o aktivní snažení se nalézt Pravdu a jen BÝT. To je vrcholem duchovní cesty. Pak se jednoho dne, když o ně nedbáte, dostaví osvícení, které už nelze ztratit. Držte se pociťování bytí, BYTÍ, které je stále ve vás a odložte prostě všechno ostatní. To, co se pak stane, stane se nikoliv vaším úsilím, ale jedině milostí absolutna. Vše čeho je k tomu třeba je POKORA a opět POKORA, na začátku, uprostřed i na konci!
Staňme se všichni dobrými a opravdovými nástroji absolutna, pro mír a blaho nejen nás, ale všech ostatních, spěchejme, ale neukvapujme se, musíme získat především dostatečné vědění a dostatečné zkušenosti, aby naše pomoc byla skutečně účinná aby něco dobrého přinesla.
Bůh, který stvořil svět a stále jej tvoří nepotřebuje k tomu lidské pomoci.
Stát se jeho dobrým nástrojem je však pro dobro člověka a vůbec lidstva nesmírně důležité, ba nezbytné a to jak pro člověka samotného, tak pro celou lidskou společnost.
Žijme všichni trvale s láskou k Bohu i k lidem šťastný a inspirovaný život, život v Boží dlani.

SUBHAM ASTU SARVADŽAGATAM!
Šťastny ať jsou všechny bytosti!
OM
Eduard Tomáš, Paměti mystika

Toužíš-li vnést do světa mír a harmonii pak musíš
začít hledat mír a harmonii ve svém vlastním srdci.
I Pouhým mluvením o míru marníš čas.
Musíš hledat a nalézat ono vědomí míru, které nic
a nikdo nemůže narušit a setrvávat v něm.
V takovém stavu vědomi budeš schopen účinně pomáhat
vnášet mír a harmonii do života mnoha lidi.
Nejprve si plně uvědomuj mír a harmonii ve svém
vlastním životě a pak jako když hodíš kámen
doprostřed rybníka se od tebe začnou v kruzích
šířit vlnky, dotýkat se životů tvých bližních a měnit je.
"Jak zaseješ, tak také sklidíš."
Když zaséváš rozkol a nesoulad, také je sklidíš
zatímco zaseješ-li mír a harmonii, žně míru
a harmonie budou velké nejen pro tebe, ale i pro
všechny duše s kterými se setkáš.


Eileen Caddyová

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama