PLYNOUT ŽIVOTEM NA VLNĚ LÁSKY

12. března 2013 v 23:38 |  Cesta Lásky




Být láskou, být štěstím, být radostí, být zdravím být dobrem, být láskou jen tak být a plynout životem s láskou ke všemu a ke všem.

Jen tak jít životem a vnímat vděčnost za každé nové ráno za každý nádech, výdech, jen tak BÝT. To je mnohdy vnitřním přáním každého člověka, nemuset nic řešit, nemuset přemýšlet plánovat,být svobodným. Vše je možné, je možné být svobodným a jen tak plynout životem a přitom být vnitřně šťastný, klidný vyrovnaný.

Stačí jen rozhodnout se udělat změnu a jít podle plánu vnitřního vedení, plynout tím životem vědom si pravých hodnot, pravých zásad žití.

Ne žít podle toho co od nás druzí očekávají, ne žít podle toho co by o nás druzí řekli, i když uděláme v životě tu a tu změnu.Je to přeci náš život, každý žije ten svůj a má právo ho žít podle vlastních rozhodnutí.

Pokud svou změnou neublížíme, neomezíme, pokud uděláme změnu s láskou je vše v pořádku.

A navíc naše duše nám vždy pocitově ukáže zda jdeme správnou cestou.

Mnohdy však se sami bráníme změně, bojíme se změny. Ke změně je třeba vnitřně dozrát, ucítit sílu vnitřního vedení.

Ke změnám je třeba mít v sobě sílu víry,věřit sobě, věřit že to dokážu vyjít ze všech omezení ze všech zákazů, ze všech strachů, které mě svazují, mít sílu víry ve vše dobré.

Nejde o víru ve smyslu náboženství, ale víru jako takovou, jako sílu!

Kdy poznám že je čas změny, kdy poznám že mám něco udělat? Pokud stále ve mně něco tlačí, pokud se točím v životě jako v začarované kruhu, pokud se cítím svázán ,omezen, utlačen, pokud nejsem spokojen, s tím co právě žiju, i když mnohdy vše mám a přesto cítím tlak. Pak je čas na změnu. Jakou? Sami sebe se zeptejte která oblast Vašeho života Vás tlačí, ve které nejste spokojeni, sami v sobě máte vždy odpovědi, stačí se naladit na sebe na svou duši, na svého rádce v sobě. A pak když se podíváme pravdivě na to co nás tlačí odpověď najdeme a cesta se ukáže.

Je čas rozkvětu jarní přírody Matka Země se probouzí ze spánku po zimě a také Ona plyne s cykly Vesmíru. Rozkvete, rozjasní se barevností lehkostí, krásou a ptáci budou zpívat jarní písně o její kráse.Je čas nechat také rozeznít naše duše písní o lásce o radosti o kráse žití:

Je to jen na nás, zda se rozezpíváme zda necháme v sobě rozkvést květy lehkosti krásy a radosti, je to náš život, každý žije ten svůj sám za sebe,a vlastní pocity jsou nám opdovědí zda žijeme radostně nebo smutně.

Žijme ,radujme se, zpívejme!

Milujme, tvořme, buďme!

NADECHUJME SE SVOBODNĚ , RADOSTNĚ!

Stačí jen málo ,otevřít se, a jen žít. Stačí tak málo jen vědomé, radostné nádechy a výdechy, je BÝT! Být Sám sebou, být láskou být radostí být lehkostí.

Nikdo nám v ničem nebrání , bráníme se jen my sami!

Pokud tedy cítíme, že nastal čas změn tak je jednoduše udělejme,a pokud necítíme tak s láskou v lásce přijměme svůj život takový jaký je.S láskou ke všemu a ke všem ho žijme.



Prostě svůj život protančeme, neboťˇvše dobré v něm obsaženo je!

A nikdo a nic nám nechce nijak ublížit, pokud my sami nedáme k tomu příčinu!

Každý z nás je jedinečnou a neopakovatelnou bytostí,

Každý z nás má právo žít láskyplný a dobrý, spokojený , klidný život!

Tak se tomu jen sami nebraňme a žijme!

Je čas znovuzrození

čas rozkvětu, čas změn!

S přáním láskyplných dnů jara,v lásce radosti a kráse

Ivana-Marie 3/2013







"Být někým, kým nechcete být; být s někým, s kým nechcete být,

dělat něco, co nechcete dělat, to je základ lidského neštěstí.



Dokud si člověk neřekne:"Já chci být sám sebou, a to za každou cenu.

Ať mě druzí klidně odsuzují a odmítají a neváží si mě - mně to nevadí,

protože už prostě nemohu dál předstírat, že jsem někdo jiný…"

S tímto rozhodnutím a prohlášením o svobodě a zbavení se tíže davu -

se zrodí vaše přirozené bytí, vaše osobitost.

Pak už nepotřebujete masku.

Pak můžete být sami sebou, dostaví se nádherný klid.

Klid, jenž je mimo běžné chápání."



Osho

Na přírodě jsme závislí nejen kvůli fyzickému přežití. Potřebujeme ji také proto, aby nám ukázala cestu domů, cestu z vězení naší vlastní mysli. Jsme totiž ztraceni ve své činnosti a myšlení - ztraceni v bludišti zdánlivě neřešitelných problémů.
Zapomněli jsme něco, co stále ještě vědí kameny, rostliny a zvířata.

Zapomněli jsme, jak být - jak být sami sebou,
jak být tam, kde je život: tady a teď.

Kdykoli soustředíte svou pozornost na něco přírodního, na něco, co vzniklo bez lidské pomoci, opouštíte vězení pojmového myšlení a v jistém smyslu vstupujete do sféry Bytí, ve které existuje všechno přirozené.
Soustředíte-li svou pozornost například na kámen, neznamená to, že byste o kameni přemýšleli, znamená to, že jej prostě vnímáte a udržujete ve svém vědomí.
Tehdy se na vás přenáší něco z jeho esence. Vnímáte, jak je kámen nehybný a klidný, a klid naplňuje vaše nitro. Uvědomíte si, jak hluboce kámen spočívá v Bytí - jak dokonale je v souladu s tím, čím je a kde je. Pokud si to uvědomíte, vstoupíte do prostoru hlubokého klidu ve svém nitru.

Když jdete do přírody, vyjádřete svou úctu k této sféře tím, že se plně soustředíte. Buďte klidní. Naslouchejte. Dívejte se kolem sebe. Všimněte si, jak je každé zvíře a každá rostlina sama sebou. Na rozdíl od člověka nejsou zvířata ani rostliny rozpolcené na dvě části.
Nemají o sobě žádné představy a nemusejí tyto představy chránit ani posilovat. Jelen je sám sebou. Narcis je sám sebou.

Všechno v přírodě je totožné nejen samo se sebou, ale také s totalitou přírody. Nic v přírodě se neodděluje od celku, nic si nedělá nárok na nezávislou existenci: tady jsem "já" a tam je zbytek vesmíru. Pozorování přírody vás může osvobodit od vašeho "já", které vám způsobuje problémy.

Poslouchejte zvuky přírody - šustění listů ve větru, šumění deště, bzukot hmyzu, zpěv ptáků za úsvitu. Naslouchejte celou svou bytostí. Pod hladinou zvuků je něco většího: posvátnost, jíž nelze pochopit myšlením.

Své tělo jste nestvořili sami a také nejste schopni řídit jeho funkce. Tělo ovládá inteligence, která je větší než lidská mysl. Stejná inteligence udržuje při životě všechno v přírodě. Této inteligenci jste nejblíže, když si uvědomujete své vnitřní energetické pole - pokud vnímáte život ve svém těle.
Hravost a radost psa, jeho bezpodmínečná láska a ochota oslavovat život v každém okamžiku ostře kontrastují s vnitřním stavem pána - který je stále sklíčený a nervózní, ponořený v myšlenkách a nepřítomný v jediném okamžiku, jenž existuje - tady a teď. Nabízí se otázka, jak pes dokáže zůstat tak zdravý a veselý, když žije s takovým pánem.
Jestliže si uvědomujete přírodu jen prostřednictvím myšlení, nemůžete vnímat její bytí. Vidíte jen její formu a uniká vám její vnitřní život - ono posvátné tajemství. Myšlení redukuje přírodu na něco, co lze použít jen za účelem hromadění zisků nebo poznání. Starý prales se stává stavebním materiálem, pták předmětem zkoumání a hora zdrojem minerálů.
Když jdete do přírody, nechejte své myšlenky doma. Budete-li k přírodě takhle přistupovat, odpoví vám a zúčastní se evoluce lidského a planetárního vědomí.
Všimněte si, jak je květina přítomná, jak plně se oddává životu.
Už jste si někdy opravdu dobře prohlédli květinu, kterou máte doma v pokoji ?
Dovolili jste tomu známému a přesto tajemnému stvoření, jemuž říkáte květina, aby vám odhalilo svá tajemství ?
Všimli jste si, jak je květina klidná ? Jak je obklopená polem ticha ?
Jakmile si uvědomíte ticho a klid, které z ní vyzařují, květina se stane vaším učitelem.
Pozorujte květinu nebo strom a všimněte si, jak hluboce spočívá v Bytí.
Strom je sám sebou. Vyzařuje z něj nesmírná důstojnost, nevinnost a posvátnost. Chcete-li to vidět, musíte se zbavit svého návyku všechno klasifikovat. Jakmile to uděláte, ucítíte onu nepopsatelnou dimenzi přírody, již nelze pochopit myšlením ani vnímat smysly. Tato harmonická a posvátná dimenze, která prostupuje přírodou, je obsažena i ve vašem nitru.
Vzduch, který vdechujete, je příroda, je to vlastní proces dýchání.
Vnímejte svůj dech a uvědomte si, že to nejste vy, kdo dýchá. To dýchá příroda. Kdybyste si měli pamatovat, jak máte dýchat, brzy byste umřeli, a kdybyste se snažili nedýchat, příroda by zvítězila.

S přírodou se spojíte nejintimněji tak, že se soustředíte na svůj dech. To je velmi léčivé a posilující cvičení, které vám usnadní přechod z pojmového světa myšlení do vnitřního světa nepodmíněného vědomí.
Přírodu potřebujete jako učitelku, která vám pomůže spojit se s Bytím. Tento vztah však není jednostranný, neboť příroda zase potřebuje vás.
Od přírody nejste odděleni. Všichni jsme součástí jednoho Života projevujícího se v nesčetných formách, jež jsou vzájemně propojené. Když si uvědomíte posvátnost, krásu, důstojnost a neuvěřitelný klid, v němž existuje například květina, něčím ji obohatíte. Prostřednictvím vašeho vědomí poznává příroda sama sebe. Skrze vás poznává svou krásu a posvátnost !
Celá příroda spočívá v objetí nesmírného tichého prostoru. V jeho objetí jste i vy.
Jedině pokud v sobě máte hluboký klid, můžete vstoupit do sféry ticha, kde přebývají kameny, rostliny a zvířata. Jedině když se utiší vaše hlučná mysl, můžete se spojit s přírodou a překonat pocit odloučenosti způsobený přílišným přemýšlením.
Myšlení je jedno z evolučních stadií života. Příroda existuje v nevinném tichu, jež předchází vzniku myšlení. Strom, květina, pták a kámen si neuvědomují svou krásu a posvátnost. Jestliže se člověk uklidní, může překročit hranice myšlení. V tichu, které je za hranicí myšlení, existuje dimenze čistého vědomí.
Příroda vás může dovést do sféry ticha. To je dar, jejž vám příroda nabízí. Spojíte-li se s ní ve sféře ticha, naplní se vaším vědomím. To je váš dar přírodě.
Skrze vás si příroda uvědomí sama sebe.
Proto na vás čeká už miliony let.


"TICHO PROMLOUVÁ" - ECKHART TOLLE



Použítí textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz . Děkujeme


 


Aktuální články

Reklama