JSME SOUČÁSTÍ

3. února 2014 v 21:09 |  Duchovní probuzení
Jsme součástí celého Vesmíru,
Jsme součástí Matky Země




Jsme součástí všeho dění, vše se děje v nás i mimo nás, ale MY jsme součástí všeho dění.
Přesto však jdeme každý svou cestou a každý sám za sebe.
Přesto na své cestě jsme jeden pro druhého důležití, neboť to pro co jsme sem přišli, není budování hmotných statků, stavění domů, kupování aut, nebo docílení titulů, nebo získávání výhodných pozic v zaměstnání. To vše se může změnit, to vše se může ztratit, to vše může přestat být pro nás důležité a hlavně nic z toho si jednou nebudeme odnášet.
Přišli jsme sem učit se vztahům, přišli jsme sem pochopit význam a důležitost žití pravých hodnot, Vesmírných zákonu a přišli jsme sem pochopit a zpět se navrátit k moudrosti Matky Země, Matky přírody.
Neboť to je věčné, to tu vždy bylo je a bude!
Náš duch je věčný a jednou si bude odnášet jen prožívání, které prožil a to jak žil, jaké pravé hodnoty prožíval a jimi se řídil. Zda byl v Pravdě a lásce.
Vše co prožíváme, je dané, je připravené, nejsou to zkoušky, jak mnohdy myslíme, jsou to příležitosti k růstu!
Příležitosti ke změně!
Příležitosti k pochopení a sebepoznání!
Nikdo nás nezkouší, nemá proč?
Jsou to naše představy, že jsme něčím zkoušení. Jsou to naše emoce, že je nám ubližováno, že jsme využíváni, že jsme svazováni, že jsme v roli trpitelů, roli ublížených.
Pravda je že vše se děje zákonitě a má svůj význam a pokud opravdu jsme naladěni na klid v sobě a lásku ke všemu a ke všem, pak v klidu také přijímáme všechno co se nám děje.
Děje se stále a dít se bude, dokud nepochopíme, dokud nezačneme vždy u sebe se ptát
CO MĚ TO MÁ UKÁZAT?
CO MĚ TATO SITUACE UČÍ?
ŽIVOT TADY JE ŠKOLOU A ŠKOLOU V PRAVDĚ! KTERÁ NÁS VEDE K POCHOPENÍ DĚNÍ A ZÁKONITOSTÍ!
TEN KDO POCHOPIL, pak nemá otázek, ten kdo pochopil, jen přijímá,
ten kdo pochopil je pozorovatel a čeká, co daná situace ukáže, co přinese a jakou cestu další nastaví, "vše je vedeno vyššími zákonitostmi" stačí jen být otevřený vnímavý, přijímat a žít.
Pak splyneme v Jednotu se vším a se všemi. Sami se sebou!
Pokud takto vědomě žijeme odrazem dodržování pravých hodnot a Zákonů vesmíru je nám sám náš život!
Žijeme láskyplné vztahy, máme práci, která nás naplňuje, máme dostatek financí na vše potřebné, a jsme vnitřně zklidněni ukotveni ve svém Božství.

Pak nejsem na cestě HLEDAJÍCÍHO, TÁZAJÍCÍHO SE,
ALE JSEM TOU CESTOU,
JSEM TÍM ŽIVOTEM,
JSME SAMI SEBOU V JEDNOTĚ SE VŠÍM A SE VŠEMI!
Pak sám sobě jsem léčitelem, učitelem,
Jsem sám sebou!

S přáním krásných dní života v lásce a radosti


Následující poselství je vhodné pro všechny duše

ať jsou kdekoliv. Je platné v každé době, od časů jeskynních lidí až po současnost. Nečiní rozdíly mezi muži a ženami, jeho úkolem není pomoci k úspěchu ve světě, je zaměřeno spíš spirituálně. Od počátku času dodržuje tento standard života můj lid v nitru Austrálie. Tito lidé nikdy nebyli pastevci, sedláky nebo obchodníky. Vždycky byli sběrači, hudebníky, výtvarnými umělci a básníky. Žili v naprosté shodě se zemí, se živými tvory a také se sebou. Tohle je jeden z jejich rituálních zpěvů:

Věčná Jednoto,
která nám mlčky zpíváš,
která nás učíš skrze nás,
veď mé kroky pevně a moudře,
ať kráčeje vnímám tvé učení,
ať vzdávám čest účelu všech věcí.
Pomoz mi všeho se dotýkat s úctou
a vždycky mluvit zpoza očí.
Ať pozoruji, ale nesoudím.
Ať nezpůsobím žádnou škodu
a po mé návštěvě zde
ať zůstane jen hudba a krása.
A až se zas navrátím do Věčnosti,
Ať je kruh uzavřený
a spirála širší.

Poselství z věčnosti


Moudří vynikají, protože vidí sami sebe jako součást celku.
Září, protože nechtějí oslnit. Dosahují skvělých věcí, protože nevyhledávají uznání. Jejich moudrost je obsažena v tom, jací jsou, ne v jejich názorech. Odmítají se přít, proto se nikdo nepře s nimi.
Lao-c'


Abychom udělali pořádek ve světě,
musíme nejdříve udělat pořádek v národě,
abychom udělali pořádek v národě,
musíme nejdříve udělat pořádek v rodině,
abychom udělali pořádek v rodině,
musíme nejdříve udělat pořádek ve svém osobním životě,
abychom udělali pořádek ve svém osobním životě,
musíme udělat pořádek ve svém srdci.
Confucius




Tvůj příběh z knihy "Pátá dohoda"

DON MIGUEL RUIZ

PO TISÍCE LET SE LIDÉ POKOUŠEJÍ POCHOPIT VESMÍR, přírodu a především lidskou přirozenost. Je ohromující pozorovat činnosti lidí po celém světě, na různých místech a v různých kulturách, které na krásné planetě Zemi existují. Jako lidé vynakládáme mnoho úsilí k pochopení, nicméně si přitom vytváříme také spousty domněnek. Jako umělci zkreslujeme pravdu a vytváříme si ty nejúžasnější teorie. Vytváříme celé filozofie a ta nejpodivnější náboženství.
O všem, včetně nás samotných, si vytváříme příběhy a pověry. A hlavně o to tu jde: Vytváříme je. Lidé se rodí se schopností tvořit a pomocí slov, které se naučíme, neustále vytváříme nějaké příběhy. Každý z nás používá slov k tomu, aby formuloval a vyjadřoval své názory. V našem okolí se odehrává bezpočet událostí a pozornost, kterou jim věnujeme, nám umožňuje ze všech těchto událostí složit nějaký příběh. Tvoříme si svůj vlastní Životní příběh, příběh své rodiny, příběh své komunity, příběh své země, příběh lidstva, příběh celého světa. Každý z nás má nějaký příběh, který je nám společný, poselství, které předáváme sami sobě i všem a všemu okolo nás. Byli jste naprogramováni, abyste předali poselství a vytváření tohoto poselství je vaším nejvyšším uměním. Co je tím poselstvím? Váš život. Tímto poselstvím si tvoříte především váš příběh a potom příběh o všem, co vnímáte. Ve své mysli si vytváříte celou virtuální realitu a v ní žijete. Když myslíte, myslíte ve svém jazyce. Ve své mysli opakujete všechny ty symboly, které pro vás mají nějaký význam. Předáváte sobě poselství a toto poselství je pro vás pravdou, neboť věříte, že je pravdivé.
Váš příběh je vším, co o sobě víte, a když toto říkám, promlouvám k vám, k poznání, k tomu, o čem věříte, že jste a nikoliv k vám, k člověku, kterým skutečně jste. Jak vidíte, rozlišuji mezi vaším já a vaším já, neboť jedno z nich je skutečné a jedno z nich skutečné není. Vaše já, coby fyzický člověk, je opravdové. Toto já je skutečností. Vaše já, coby vaše poznání - opravdové není. Toto já je zdánlivé, virtuální. Existuje pouze kvůli dohodám, které jste uzavřeli sami se sebou a s ostatními lidmi kolem vás.
Vaše já, vaše poznání, pochází ze symbolů, které slyšíte ve své hlavě, ze všech názorů lidí, které milujete, lidí, které nemilujete, lidí, které znáte a především z názorů lidí, které nikdy nepoznáte. Kdo to mluví ve vaší hlavě? Domníváte se, že jste to vy. Jestliže jste ale tím, kdo mluví, kdo vás potom poslouchá? Vaše já, poznání, je tím, kdo ve vaší hlavě mluví a říká vám, jací jste. Vaše já, člověk, naslouchá, ale vaše já, člověk, existovalo dlouho před tím, než jste získali poznání. Existovalo dlouho před tím, než jste veškerým těm symbolům porozuměli, než jste se naučili mluvit a stejně jako každé dítě než se naučí mluvit, jste ve svém chování byli naprosto autentičtí. Nepředstírali jste, že jste to, co nejste. Sami sobě jste zcela důvěřovali a milovali sama sebe, aniž byste si to uvědomovali. Než jste získali poznání, byli jste naprosto svobodní takoví, jací skutečně jste, nebo veškeré ty názory a příběhy ostatních lidí ve vaší hlavě dosud nebyly. Vaše mysl je plná poznání, ale jak takové poznání používáte?
Jak používáte slovo, když máte sami sebe charakterizovat? Když se na sebe podíváte do zrcadla, líbí se vám, co vidíte, anebo své tělo posuzujete a všechny ty symboly používáte k tomu, abyste si lhali? Je to skutečně pravda, že jste příliš malí anebo příliš velcí, příliš tlustí anebo příliš hubení? Je to skutečně pravda, že nejste krásní? Je to skutečně pravda, že nejste dokonalí právě takoví, jací jste?
Dokážete rozpoznat všechny ty úsudky, které si o sobě děláte? Každý úsudek je pouze názor - je to pouze úhel pohledu - a tento úhel pohledu ve chvíli, kdy jste se narodili, neexistoval. Vše, co si o sobě myslíte, čemu o sobě věříte, existuje proto, že jste se tomu naučili. Převzali jste názory od maminky, tatínka, sourozenců a společnosti. To oni přivodili všechny ty představy o tom, jak má tělo vypadat.
Oni vyslovili všechny ty názory o tom, jací jste, jací nejste a jací byste měli být. Předali poselství a vy jste s tím poselstvím souhlasili. A teď si o tom, jací jste, myslíte tolik věcí, ale jsou tyto věci skutečností? Víte, poznání samo o sobě nepředstavuje problém. Problém je věřit ve zkreslené poznání - a to je to, co nazýváme lží- Co je pravda a co je lež? Co je skutečné a co je zdánlivé? Jste schopni rozpoznat ten rozdíl, anebo věříte svému vnitřnímu hlasu vždy, když promlouvá a přitom zkresluje skutečnost, zatímco vás ujišťuje o tom, že to, čemu věříte, je to, jak se věci doopravdy mají? Je skutečně pravda, že nejste dobrý člověk, a že nikdy nebudete dost dobří? Je skutečně pravda, že si nezasloužíte být šťastní? Je skutečně pravda, že nejste hodni lásky? Pamatujete si, kdy strom přestal být pouhým stromem? Jakmile se naučíte jazyk, interpretujete a posuzujete strom podle všeho, co znáte. To je, když se strom stává krásným stromem, ošklivým stromem, děsivým stromem, obdivuhodným stromem. A to samé děláte i sami se sebou. Interpretujete se a posuzujete podle všeho, co znáte. Pak se stáváte dobrým člověkem, špatným člověkem, viníkem, bláznem, mocným, slabochem, krásným Či ošklivým člověkem. Jste tím, kým si myslíte, že jste. A zde se naskýtá první otázka: "Kdo si myslíte, že jste?" Jste-li pozorní, uvidíte vše, co si myslíte a to je to, jak žijete svůj život. Váš život je zcela ovládán systémem přesvědčení, který jste si osvojili. Cokoliv, čemu věříte, vytváří příběh, který prožíváte. Cokoliv, čemu věříte, tvoří emoce, které prožíváte. A možná opravdu chcete věřit tomu, že jste tím, co si myslíte, že jste. Taková představa je zcela falešná. To nejste vy.
Vaše opravdové já je jedinečné a přesahuje vše, co znáte, neboť vaše opravdové já je skutečné. Vy, člověk, jste skutečný. Vaše fyzická přítomnost je skutečná. To, co si o sobě myslíte, skutečné není a není ani důležité, ledaže si pro sebe chcete stvořit lepší příběh. Příběh, který si tvoříte, představuje umělecké dílo, bez ohledu na to, zda je pravdivý, nebo nikoliv. Je to skvělý příběh, je to překrásný příběh, ale je to jen příběh a k pravdě má tak daleko, jak se k ní jen můžete používáním symbolů dostat. Vy jako umělec si můžete vybrat správný nebo špatný způsob k umělecké tvorbě. Krása je, nebo není přítomná. Stejně tak štěstí je, nebo není. Uvěříte-li si, že jste umělcem, pak se vše opět stane možným. Slova jsou vaším štětcem a váš život představuje plátno. Můžete namalovat vše, co namalovat chcete. Můžete dokonce napodobovat dílo jiného umělce - to, co svým Štětcem vyjádříte, ukazuje, jak vidíte sami sebe i celou realitu.
To, co malujete, je váš život a jak vypadá, bude záviset na tom, jak používáte slovo. Až si toto uvědomíte, možná také zjistíte, že slovo představuje mocný nástroj tvoření. Až se tento nástroj naučíte vědomé používat, dokážete slovem psát historii. Jakou historií? Historii vašeho života přece.
Váš příběh.



Použití textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz . Děkujeme.


 


Aktuální články

Reklama