OSLAVA SVÁTKŮ JARA

4. dubna 2015 v 0:04 |  Cesta Světla
Oslava svátků jara

Výsledek obrázku pro velikonoce


Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody.
Připravit také sám sebe na svou cestu životem jak šel svou cestou sám Ježíš a nechal nám po věky věků odkaz jarních svátků VELIKONOC jako symbol věčného života a vzkříšení.
JÁ JSEM CESTA, PRAVDA A ŽIVOT,
KDO VE MĚ VĚŘÍ, ŽIJE ŽIVOT VĚČNÝ.
na každém však je jak tyto svátky slaví, co v odkazu Velikonoc vidí.
Jisté však je že Matka příroda se probouzí po zimním spánku a vše kolem nás se začíná rozvíjet do krásy barev, klidu a znovuzrození a radosti ze života.

Původ velikonočních svátků
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování.


Pašijový týden
Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:
Modré pondělí - v kostelech se vyvěšovaly modré látky
Šedivé úterý - hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
Škaredá (černá) středa - vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek - v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony "odlétají do Říma" a vesnicemi obcházejí až do soboty "klapači", chlapci s řehtačkami a klapači.
Velký pátek - je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.
Bílá sobota - den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.
Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.
Vzešel den vzkříšení jako ze všech nejkrásnější, plný jasu, myšlení, že tma již nepřekoná světlo, že zlo člověka nezničí a jeho duše nebude již Evou, ale svatou dcerou boží Marií.
Vysvitlo duchovní Slunce nad Zemí a jeho světlo do ní se vkládá silou, která nikdy již neochabne a zůstane vítěznou a bude věčnou.
Vytryskly paprsky v šíř i v dál, všude do života lidí, a na Zemi se z nich staly prameny milostí, v nichž lze duši umýt a posvětit ji znovu božskostí, krásou nebeskou ji přiodět pro čas budoucí, který nad obzorem již vzchází v ranních červáncích.
Prchly stíny smrti, děsící člověka tisíce let, a kdo v kříži trpělivě tiše žil, neumírá, ale vyjde z těla, jako vstal Kristus z hrobu silou a mocí Boží.
Rozkvetly první květy v lidském srdci, zalitém rosou milostí z Boží oběti: a Země se otvírá, přijímá do sebe síly Kristovy a mysticky tajemný křest.
Rozhořela se velká svíce velikonoční jako zřejmé znamení obnovení nesmrtelnosti člověka, a on se stává hoden Otcova odpuštění i usmíření, protože se za něho Syn svou vylitou krví přimluvil…

Božena Cibulková



Použití textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz Děkujeme
 


Aktuální články

Reklama