VÁNOCE

24. prosince 2016 v 11:11 |  Cesta Světla



VÁNOCE

Vánoce jsou symbolickou svátostí, která znázorňuje vývoj v duši člověka. Tak jako v přírodě se vrací slunce a teplo po době temna a chladu, tak také v odcizené duši přijde jednou návrat jejího Božského Světla. Předchází advent - doba očekávání a touhy. Pak teprve se ve chlévě, jež představuje přeplněné podvědomí - chaos, v jesličkách, což je symbol vyvážení citu a rozumu (trojúhelník špicí nahoru značí cit, lásku, špicí dolů - rozum, moudrost, spojený vytváří ležící kříž), rodí božské dítě - Světlo. Je ještě maličké, ale když cit a rozum sílí a spojují se, tj. cit je prosvěcován rozumem¨a rozum láskou, tehdy božské dítě roste a sílí.
Jak se tedy máme připravit, aby se božské dítě - Světlo Poznání v našem nitru zrodilo a vyrostlo v božské, všudypřítomné Já Jsem? V každém z nás je paprsek Boží, a tak se k Němu neustále obracejme ve svém nitru a jistě Ho nalezneme.

"Hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno."

Tlučte znamená neustávejte ve své činnosti.
Božské se projeví tam, kde se lidské zmenší.

"Ty musíš růst, já zmenšovat se."

Míla Tomášová - Třpyt prázdna




KAM VANE VÍTR?

Ať jdeš po jakékoliv cestě, jdeš vždy správně, nemusíš mít žádné pochyby.
Spěch a úzkost z toho, zda se nacházíš na "správném" místě, proto můžeš odložit.
Žádná jiná cesta než ta, po které jdeš, ani žádné "lepší" místo než to,
kde se zrovna nacházíš, neexistuje.
Pokud máš pocit, že jsi přestoupil někam "jinam",
opět jsi na tom jediném místě, kde zrovna MÁŠ být.
Každé místo a každá cesta, po které kráčíš, je vždy ta jediná na celém světě.
Vždy jdeš tam, kam MÁŠ a vždy se děje to, co MÁ, nic víc a nic méně.
Pokud tomu porozumíš, samotné porozumění ubere odporu k tomu, co zrovna je,
tomu, kde se zrovna nacházíš a kam zrovna směřuješ.
Poznání ubere křečovitosti pohybu a nebudeš tak řídit se sešlápnutou brzdou.
Staneš se pozorným ke směru větru, který tak budeš následovat.
Nespokojenost a strach vystřídá uvolněnost a pocit,
že přítomný okamžik nemůže být jiný, než zrovna JE.
Budeš jako ptáci, kteří využívají vzdušného proudu místo, aby s ním bojovali
a trvali si paličatě na "svém".
Dále budeš dělat to, co MÁŠ, ale nebudeš "namočen" do dramatu situace.
Instinktivně vycítíš, co přichází a kudy vane vítr.
Ten vítr je Život a Život jsi TY, tak se sám se sebou spřátelíš.
A toto jednou nastolené pevné spojenectví přetrvá věky světa.
Nevíš, kam tě to všechno dovede, ale i tak se vědomě k větru připojíš.
Chce to odvahu, ale je to jediný způsob, jak nezešílet ze zmateného prostředí mysli.
Kam vane vítr?

matrix-neo.cz



Použití textů, afirmací, meditací je na vlastní zodpovědnost, šíření vámi vybraného textu prosíme v původní podobě s uvedením odkazu na naše stránky www.duhovenebe.blog.cz Děkujeme
 


Aktuální články

Reklama